Prachy?...Sakra, já chci lásku! 11. díl – Druhé setkání, jiná technika

14. dubna 2016 v 7:00 | MoNiK |  Prachy?... Sakra, já chci lásku!
Ještě jednou se omlouvám, ale jsem zase nemocná, tak aspoň něco. Vím, že to není stoprocentní a nepíšu to proto, abyste mi to tady vyvraceli, ale proto, že to tak cítím Smějící se Dík za komenty...
 

Facebook

14. dubna 2016 v 3:53 | MoNiK |  //Co se děje s blogem/*
Ahojte :)
Protože nevím kolik Vás chodí na můj web, poprosím Vás o přidání se do naší skupiny na Facebooku, možná to někdo zkoušel a nešlo mu to, přeměnila jsem skupinu z tajné na uzavřenou :).
Kdo bude mít zájem, ráda potvrdím nového člena a tím se utvrdím, že mé povídky stále někdo čte :)
Stačí kliknout na odkaz v záhlaví NAS-ZVLASTNI-SVET NA FACEBOOKU a přidat se
Děkuji
MoNiK

Aspoň na chvíli buď jen moje… 36. Díl

14. dubna 2016 v 3:45 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...

Goldie právě seděla na lavici v zahradě, bylo odpoledne druhého dne a ona teprve před chvíli přišla domů. Vzpomínala, jak se s ním loučila, vybavovala si každý detail toho kouzelného okamžiku a blaženě se usmívala. Jezdila pohledem po prázdné, rozkvetlé zahradě a usmívala se na malé, čtyřnohé stvoření, které se k ní blížilo. Nechala vyskočit pejska na svůj klín a jemně ho pohladila, svými prsty jezdila po
 




I see you 14. Díl - Náš prales

9. dubna 2016 v 12:39 | MoNiK |  I see you


Alex bezcílně bloumala po pláži, stále si nedokázala připustit jeho chování, vždy byl milý, laskavý a najednou se ukázal jako naprostý bezcita! Nepoznávala ho a nemohla uvěřit tomu, že celý ten čas věděl, že Tom je živý! Věděl to a nic ji neřekl! Mohl už dávno ulehčit jejímu trápení, trápení, které užírá její srdce a stále, naplno zaměstnává její mysl. Nesouhlasně zakroutila hlavou a usedla do teplého písku, písek příjemně hřál do jejích bosých nohou a lechtal ji mezi prsty. Zafoukal severní, studený vítr a ten ji studil do tváří, objala se pažemi a snažila se tak zahřát studené ruce. Uvědomila si, že sedí na pláži jen v podprsence a rozklepala se zimou, byla však tak zabavena svými myšlenkami, nechtěla se zvednout a odejít do domu pro teplý svetr. Nechtělo se jí do toho domu!

Prachy?...Sakra, já chci lásku! 8. díl – Jsem sobec?

8. dubna 2016 v 7:00 | MoNiK |  Prachy?... Sakra, já chci lásku!
Tenhle díl je malinko kratší, ale chtěla jsem to nějak useknout... Další díl bude už z Berlína, jenom jsem chtěla, abyste věděli, jak to u Sandry doma vypadá a kdo tam "vládne"

Aspoň na chvíli buď jen moje… 35. Díl

8. dubna 2016 v 0:53 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...


Goldie s kamarádkou nakupovali, vyprávěli si a smáli se. Prošli už asi 5 obchodů a obě byly ověšeny nákupními taškami, Goldie vylezla z posledního, navštíveného obchodu a znaveně usedla na lavičku. " Mám dost!" " Prosím tě, vždy si měla teda větší výdrž!" Rýpla si do ní tentokrát Nikol a ona jen zakroutila hlavou. " Nech mě jen chvíli odpočinout a budeme pokračovat, taky bych něco pojedla." Andílkovsky se na přítelkyni usmála a pohlédla na restauraci. " Řekni hned, že prcek má hlad!"


Prachy?...Sakra, já chci lásku! 7. díl – První vzpoura

7. dubna 2016 v 7:00 | MoNiK |  Prachy?... Sakra, já chci lásku!
Ráno jsem musela vstávat brzy, objednala si snídani. Opět na pokoj, protože jsem se nechtěla producírovat po hotelu. Určitě všichni vědí, proč tady jsem. Možná už si i vsadili, jak dlouho si mě nechá. "Ale tuhle sázku prohrajete, parchanti.

I see you 13. Díl - Chvilka štěstí

6. dubna 2016 v 16:17 | MoNiK |  I see you


Druhý den kolem poledne už vystupovali Alex se synem z letadla. Loučení bylo těžké, přesto se Alex nemohla dočkat. Stále na něj musela myslet, dokola si vybavovala jeho tvář, doufala že na ni bude čekat na letišti a ten pocit ji hnal vpřed. S kufry prolétla letištní halou a na parkovišti opravdu zahlédla velké, tmavé auto. Dveře u řidiče se otevřely a ona pohlédla na chlapce, kterého zahlédla po druhé v životě. " Paní dovolte, vezmu Vám zavazadla." Nebyla schopná slova, mlčky podala chlapci své kufry a sklamaně pohlédla k zemi. Tak moc se na něj těšila. Vzala svého syna a posadila do autosedačky, uvázala a pomalu usedla vedle něj na sedadlo. Tentokrát se cesta zdlouhavě táhla, neměla se na co dívat do zpětného zrcátka a neměla s kým prohodit pár slov.
Auto zastavilo! Byli na místě!

Kam dál